Izolační materiály

Druhy izolačních materiálů

Poctivá izolace ke své práci používá v současné době 5 druhů izolačních materiálů. Každý z těchto materiálů má své přednosti. My v poctivých izolacích nebereme jeden izolační materiál jako ten nejlepší. Všechny námi používané izolační materiály jsou vynikající, mají konkrétní vlastnosti a parametry. Ale vždy nějaký z nich vynikne při použití v konkrétní konstrukci a v konkrétním případě.

Nikdy se nestane, že by byly všechny izolace vhodné do všech konstrukcí, pro všechny případy a do jakéhokoliv prostředí, což mnoho foukacích firem nerespektuje. Vždy mezi nimi jeden nebo dva budou podle konkrétních daných podmínek vynikat. A podle konkrétních konstrukcí, konkrétních podmínek a požadovaných vlastností, které investor od izolace vyžaduje, doporučujeme a vybíráme z nabídky izolačních materiálů. Každý izolační materiál, který používáme, má technický list a každý z našich izolačních materiálů máme vyzkoušený v mnoha konstrukcích. Víme, jak se chovají, když jsou nafoukané ve vazníkových konstrukcích, v dutinách trámových stropů, v šikminách střech, v dutinách stěn apod. Po mnohaletých zkušenostech s foukanými izolacemi víme, jaký izolační materiál Vám doporučit, tak, aby zaizolovaná konstrukce fungovala dlouhé roky. Prostě, aby naše izolace byla poctivá izolace.

Jaké parametry sledovat u izolačních materiálů?

Ne každý z nás rád čte dlouhé a technické informace plné různých čísel a vysvětlování. Proto jsme pro Vás připravili dvě možnosti čtení. Pro ty, kteří neradi čtou, ale chtějí vědět alespoň základní informace o izolacích. A pro ty, kterým nevadí si přečíst delší článek, ale s vícero informacemi obzvláště, když na konci čtení pochopí celou problematiku a budou mít dostatek dat pro své rozhodování jakou izolaci si vybrat a no co si dát pozor.

Součinitel tepelné vodivosti

Součinitel tepelné vodivosti je nejdůležitější číslo u každé tepelné izolace. Říká, jak izolace izoluje. Čím nižší číslo je v technickém listu uvedeno tím izolace lépe izoluje. Číslo, které vidíte na technickém listu v kolonce Součinitel tepelné vodivosti je závislý mimo jiné na tom, jak je tepelná izolace hustá. Hustotě se říká objemová hmotnost.

Součinitel tepelné vodivosti

Označuje se řeckým písmenem lambda λ. V technickém listu izolačního materiálu naleznete například údaj λ=0,038 W/m*K. Co to znamená? Tento údaj je koeficientem, který se používá k výpočtu tepelně izolačních vlastností materiálu při zateplení střech, stropů, stěn, fasád prostě všech konstrukcí budovy. Bez tohoto údaje nelze vypočítat žádné tepelně izolační vlastnosti nové izolační vrstvy nebo celé stavební konstrukce. Součinitel tepelné vodivosti, tedy lambdu, mají definovanou všechny stavební materiály. Budeme-li se nadále zabývat pouze izolačními materiály, tak součinitel tepelné vodivosti (lambda) je přímo závislý na váze, resp. objemové hmotnosti. Ve většině případů platí, že čím je objemová hmotnost vyšší, tím je součinitel tepelné izolace nižší čili lepší.

Zde by stálo za zmínku ukázat příklad: součinitel teplené vodivosti λ=0,038 W/m*K je hodnota lepší, než λ=0,042 W/m*K. Říká nám to, že izolační materiál s λ=0,038 W/m*K bude v konstrukci izolovat lépe, než izolační materiál λ=0,042 W/m*K.

A aby to nebylo tak jednoduché, tak to trochu zamotáme. Ale nebojte. Dá se v tom dobře orientovat. U foukaných izolací je zajímavé sledovat součinitel tepelné vodivosti na objemové hmotnosti. Řekli jsme si, že součinitel objemové hmotnosti je závislý na objemové hmotnosti izolace. Z toho vyplývá, že se součinitel tepelné vodivosti (lambda) u každé izolace, určené pro foukání, může měnit, a taky že se mění. A někdy docela významně. Příklad si uveďme takový Supafil loft od Knaufu. Při objemové hmotnosti 12 kg/m3 má deklarovanou λ=0,045 W/m*K, při objemové hmotnosti 17 kg/m3 má deklarovanou lambdu λ=0,04 W/m*K a při objemové hmotnosti 28 kg/m3 dosahuje lambda už λ=0,035 W/m*K, což je velmi výrazný rozdíl. Ten, kdo se v uvedené části tohoto textu orientuje správně, už ví, že Supafil loft s objemovou hmotností 28 kg/m3 izoluje lépe než stejná izolace Supafil loft, která je nafoukaná s objemovou hmotností 12 kg/m3. Tyto údaje byste měli dostat od každé foukací společnosti. Poctivá izolace všem svým zákazníkům tato fakta sděluje, aby každý věděl, jak mu bude výsledná vrstva izolovat.

Technické listy

Objemová hmotnost

Objemová hmotnost tepelné izolace není nic jiného než hustota. Dá se obecně říct, že čím hustší je daná izolace, tím má lepe izoluje. Z předešlého odstavce víme, že bude mít lepší součinitel tepelné vodivosti. Jeden druh izolace může být nafoukán s různými hustotami. A každá hustota bude mít jiný součinitel tepelné vodivosti. Závěr tohoto a předešlého odstavce je, že čím hustší izolační vrstva tím lépe izoluje, protože má lepší součinitel tepelné vodivosti.

Objemová hmotnost

Objemová hmotnost je další veličinou, kterou je důležité a nezbytné sledovat u všech izolačních materiálů, nikoliv pouze u foukaných izolací. U foukaných izolací je objemová hmotnost proměnlivá. Mění se podle toho, jakým způsobem a do jaké konstrukce je ten daný konkrétní izolační materiál foukán. V odstavci o součiniteli tepelné vodivosti jsme si řekli, jak se mění tento parametr v závislosti právě na objemové hmotnosti. V technickém listu každého izolačního materiálu je uvedeno, jakou má tepelnou vodivost k dané objemové hmotnosti. A to jsou data, která sděluje výrobce izolačního materiálu a my jako aplikanti tohoto izolačního materiálu, kteří jej foukáním zabudujeme do stavební konstrukce, vytvoříme izolační vrstvu s jasně danými tepelně izolačními vlastnostmi. Protože známe objemovou hmotnost, kterou nafoukáme, k tomu máme v technickém listu uveden součinitel tepelné vodivosti a zároveň víme jakou vrstvu izolace foukáme. Tím pádem máme k dispozici všechny 3 údaje, kterou jsou nutné k vypočítání nejdůležitějšího faktu, a tím je tepelný odpor R. Tepelný odpor se vypočítá vzorcem R= d/ λ. Kdy d značí výšku izolační vrstvy uváděné v metrech a λ lambdu už známe z minula. Zkusme si to na příkladu. Použijme opět příkladu se Supafilem loft. Budeme jej foukat na vodorovnou plochu ve vrstvě 35 cm. Rovnou si tuto vrstvu převedeme do požadovaného formátu, který vyžaduje vzorec výpočtu tepelného odporu tedy na metry, což je vrstva o výšce 0,35m. Víme, že zateplení stropu čili vodorovné konstrukci budeme izolaci foukat v objemové hmotnosti 17 kg/m3. A z technického listu zjišťujeme, že Supafil loft má při objemové hmotnosti 17 kg/m3 deklarovanou lambdu λ=0,04 W/m*K. No a teď už jenom vše dosadíme do výpočtového vzorce.

R=d/ λ
R=0,35/0,04

R=8,75 je tedy výsledná hodnota tepelného odporu nafoukané vrstvy izolace o výšce 35 cm.

Tepelně izolační hodnoty konstrukcí se uvádí i tepelnou prostupnosti U, což je obrácená hodnota tepelného odporu a vypočítá se dle vzorce U=1/R. V našem konkrétním případě se Supafilem loft při objemové hmotnosti 17 kg/m3 a vrstvě izolace 35 cm činí výslednou tepelnou prostupnost:

U=1/R
U=1/8,75

U=0,114 je tedy výsledná tepelná prostupnost nafoukané vrstvy tepelné izolace o výšce 35 cm.

Závěrem si tedy jenom připomeňme, že je důležité sledovat nejenom danou lambdu, ale také další hodnotu, a tou je objemová hmotnost. Protože lambda se vždy vztahuje ke konkrétní objemové hmotnosti. Ten, kdo Vám sdělí pouze hezkou a nízkou lambdu a neřekne Vám k tomu, při jaké objemové hmotnosti této lambdy dosáhne, není poctivý izolatér. My poctiví jsme, proto každému našemu zákazníkovi ihned v nabídce sdělíme všechny výše popsané hodnoty, a ještě mnohem víc. Prostě izolujeme poctivě.

Technické listy

Sléhavost

Sléhavost je vlastnost, kterou mají některé foukané izolace. Když se nafoukají s velmi malou hustotou. My už víme, že se hustotě říká objemová hmotnost, tak že s malou objemovou hmotností, tak ty potvory izolace časem slehnou. Některé nesléhávají vůbec ani při těch nejnižších objemových hmotnostech. Některé sléhávají o 5 % a některé o 10 %. O tom jak která izolace a za jakých podmínek slehne se dočtete v technickém listě k dané izolaci.

Sléhavost

Dalším důležitým údajem, který má každá foukaná tepelná izolace ve svém rodném listě, tedy technickém listě je sléhavost. Foukané minerální izolace se řadí do tří kategorií sléhavosti. Tyto kategorie zavedla norma ČSN EN 14 064 -2 o foukaným minerálních izolacích (čedičové, skelné). Foukané minerální izolace mohou mít v technickém listě uvedené údaje o sléhavosti s označením S1, S2 nebo S3. Sléhavost po nafoukání je zjišťována při certifikačním řízení izolačního materiálu v laboratoři.

Izolační materiály s označením:

S1 – bylo jim naměřeno nulové nebo neměřitelné slehnutí
S2 – bylo jim naměřeno slehnutí 1 - 5%
S3 – bylo jim naměřeno slehnutí mezi 5% - 10%

Označení s písmenky S a čísly platí pro minerální (čedičové, skelné) izolace. A jak je to s ostatními izolačními materiály? U ostatních izolačních materiálů jednotlivý výrobci udávají sléhavost v procentech.

Pro Vás investory je důležité vědět, že aplikační firma foukaných izolací musí uvést výšku nafoukané izolace PO SLEHNUTÍ. Tedy pokud izolační materiál má v technickém listě uvedenou sléhavost 10 %, tak výsledná nafoukaná výška v den foukání musí být minimálně o 10 % vyšší. A předpokladem je, že izolace si o těch 10 % slehne. Pokud slehne více, tak aplikační firma nedodržela námi už známý údaj a tím je objemová hmotnost! (váha) . No a když už jsme zde zmínili opět objemovou hmotnost, tak je důležité vědět, že sléhavost izolačního materiálu může být různá. Co tím myslíme? I sléhavost je ovlivňována objemovou hmotností. Existují izolační materiály, které mají při určité objemové hmotnosti sléhavost i 15%, ale pokud se nafoukají s vysokou objemovou hmotností, třeba se pod velkým tlakem, velmi zhustí do stěn, či šikmých částí krovu dřevostavby, tak nejenomže se jim vylepší lambda, ale současně s tím se výrazně zlepší i sléhavost, která je pak 0%. Takže se vždy v technickém listě dívejte, k jaké objemové hmotnosti se vztahuje nejenom lambda, ale i sléhavost.

Existují izolační materiály, které nesléhávají ani při tech nejnižších objemových hmotnostech. Jedním z nich je nám už dobře známý Supafil loft. Tento izolační minerální materiál má i při objemové hmotnosti 12 kg/m3 sléhavost S1. Tedy neměřitelné slehnutí. Tak jako mnoho jiných i my jsme měli pochybnosti o jeho vlastnostech. Tak jsme si udělali vlastní pokusné místo. Musíme ještě předeslat, že my v poctivých izolacích foukáme Supafil loft s objemovou hmotností minimálně 17kg/m3. Ale v porovnání s ostatními izolačními materiály se jedná pořád o nejnižší objemovou hmotnost. Zpět k našemu pokusu. V areálu, ve kterém sídlí naše společnost, jsme měli starší objet, který neměl parotěsné stropy. V jednom místě v půdním prostoru bez parotěsných stropů jsme vytvořili zkušební prostor, kam jsme nafoukali Supafil loft s objemovou hmotností 17 kg/m3, a ve vrstvách 40 cm, 50 cm, 60 cm a 70 cm. Vše jsme zabezpečili proti kunám, přeci jenom se jednalo a starší budovu a kuny nám tam řádily, tak aby nám pokusné místo nezničily.

Tyto vrstvy izolací, tam byly od roku 2012, kdy jsme začali foukat Supafil loft až do roku 2019. V roce 2019 jsme starší budovu zrekonstruovali a pokusné místo bylo zlikvidováno. Výsledek pokusu? Za oněch 7 let si ani jedna vrstva izolace neslehla ani o centimetr! Samozřejmě tomuto tvrzení nemusí někteří z Vás věřit, ale nám tento pokus dal jistotu toho, že můžeme Vám zákazníkům v klidu poskytnout 60 měsíční záruku i na nafoukanou izolaci Supafil loft, přestože je aplikován s relativně nízkou objemovou hmotností, tak ani při těch nejvyšších vrstvách nesléhává. Navíc je velmi lehký, takže se dá i při těch nejvyšší nafoukaných vrstvách použít na velmi lehké stropní konstrukce, jako jsou třeba sádrokartonové stropy. Poctivá izolace neslehne.

Technické listy

Faktor difúzního odporu

Faktor difúzního odporu je hodnota, která je opět zvedená v technickém listě a říká, jak dobře nebo špatně izolací prostupuje vlhkost. Čím nižší číslo je tím vlhkost izolací prostupuje lépe. Například u čísla 1-2 je izolace velmi prodyšná a dá se říct, že izolace s tímto číslem dýchá a vlhkost její vrstvou prochází velmi dobře až snadno.

Faktor difúzního odporu

Velmi zajímavým a někdy opomíjeným parametrem je faktor difúzního odporu. Označovaný řeckým písmenem μ (mí). Jedná se o veličinu, která říká, jak je izolační materiál prodyšný. Jak jím může prostupovat vlhkost. Velké množství foukaných izolačních materiálů má faktor difúzního odporu µ = 1-3.

Je na místě ještě sdělit, že čím nižší je hodnota µ faktoru difúzního odporu, tím lépe může vlhkost izolační vrstvou projít. Dá se tedy říct, že izolační vrstva o to lépe dýchá. A zase naopak, čím vyšší je µ faktoru difúzního odporu vyšší, tím hůře a déle vlhkost izolační vrstvou prochází pryč ven do okolního prostředí. K čemu je to dobré? Třeba k tomu si udělat obrázek o tvrzení, že k některým zázračným izolacím není potřeba instalovat parotěsné roviny v podobě parotěsné fólie nebo parotěsných desek např. OSB nebo jiných parotěsných materiálů.

Někteří aplikanti zázračných polyuretanových pěn tvrdí, že při použití měkké stříkané pěny, která má faktor difúzního odporu µ = 5-6, což lze zjistit z technického listu, není potřeba řešit parotěsnou rovinu - pokud je celá skladba konstrukce řešená jako difúzně otevřená. No ale my už víme, že čím vyšší faktor difúzního odporu je, tím hůře vlhkost izolační vrstvou prostupuje a tím je i logicky potřebuje podstatně delší čas na odvětrání. A po celý tento podstatně delší čas vzniká větší riziko rozvoje potencionálních škůdců – plísně, houby, dřevokazný hmyz.

Naše doporučení zní: pokud je tom jenom trochu možné, tak dělat parotěsné roviny a snažit se zbytečně nepouštět vlhkost do izolačních materiálů. Poctivá izolace dýchá.

Technické listy

Třída reakce na oheň

Hodnota, která ukazuje, jak je izolace hořlavá nebo naopak nehořlavá. Je 5 tříd. Třída s označením A je nejlepší a izolace označené tímto písmenem jsou nehořlavé a tudíž nejlepší. Naopak písmeno E je nejhorší a izolace zařazené pod toto písmeno aktivně šíří požár.

Třída reakce na oheň

Reakce na oheň. Doslova ožehavé téma. Protipožární předpisy jsou jedny z nejdůležitější při výstavbě budov a čím dál více se zpřísňují. Což je dobře. Asi nikdo z nás nechce být ohrožen požárem, tak jak to bývalo v naší nedávné historii. Kdy domy, celé vesnice a nemalé části měst shořely. I v dnešní době můžeme velmi často zaznamenat požáry bytů, domů, hal a jiných objektů.

Protipožární ochranu není radno podceňovat. Absolutní většina z nás se s požárem vlastní nemovitosti nepotká za celý život, což je velmi dobře a to, že se s požárem nepotká, je dáno i mimo jiné používanými stavebními materiály a jejich kombinací v různých skladbách, což má velký vliv na celkovou protipožární ochranu budov.

Vhodnou kombinací různých materiálů lze protipožární vlastnosti konstrukce vylepšit. Třídy reakcí na oheň je celkem 5. Od A nehořlavé materiály až po E materiály, které podporují hoření a šíření ohně. My v Poctivé izolaci nejraději do našich nabídek zařazujeme izolační materiály s třídou reakce na oheň A. Do této třídy spadají všechny minerální izolace, které používáme – čedičové a skelné. Někdy konstrukční řešení budovy nebo stavby vyžaduje zařazení izolačních materiálů s horšími protipožárními vlastnostmi. Zde je pak ovšem důležité znát celou konstrukční skladbu, tak aby celá konstrukce splňovala protipožární předpisy. Protože i hořlavý izolační materiál může být za určitých podmínek použit tam, kde je zabudován do konstrukce, která je chráněná jiným nehořlavým materiálem a celá tato konstrukční skladba splňuje požadované protipožární předpisy. Po celou dobu našeho povídání o technických parametrech izolací nás prováděl Supafil loft, tak s ním i naše povídání zakončíme. Supafil loft je klasifikován v reakci na oheň v třídě A. tedy opět nejlepší! Poctivá izolace je nehořlavá a nešíří požár.

Technické listy

Pojďme se podívat na jednotlivé druhy námi používaných izolačních materiálů. Jak už bylo uvedeno, používáme 5 druhů izolací:

Minerální čedičové izolace – vyrábí se z horniny zvané čedič. Čedič je vlastně láva vyteklá ze sopky. Izolace z čediče jsou docela těžké, ale dobře izolují proti hluku. Používají se na izolaci podlah, stěn, stropů, střech. Jsou velmi prodyšné, nehořlavé.
Minerální čedičové izolace

Minerální čedičové izolace se vyrábí tavením čediče a dalších přísad. Tavení probíhá při teplotách okolo 1 100 °C. Výsledná tavenina se pouští na rotující bubny, z nichž odstředivou silou odlétávají vlákna, která při tomto procesu zároveň chladnou a tuhnou a tím vzniká velmi dlouhé vlákno, které se dalším výrobním procesem upravuje. Třeba do podoby desek, rolí nebo garnulátu, určeného pro foukané izolace. Slovní označení granulát se všeobecně používá pro všechny druhy izolačních materiálů, které jsou určené pro foukané technologie.

Minerální čedičové izolace, které v poctivých izolacích používáme, vynikají vysokou objemovou hmotností (váhou) a součinitelem tepelné vodivosti (lambdou) λ = 0,036 – 0,039 W/m*K, a to v závislosti na objemové hmotnosti. Čedičové izolace mají velmi široké uplatnění. Jsou velmi dobrými protihlukovými izolanty. Takže všude tam, kde je potřeba docílit vysokého útlumu zvuků se používají čedičové izolace. Skvěle odolávají vlhkosti, takže objekty, třeba stropy, které nejsou vybavené parotěsnou rovinou a nelze ani tuto rovinu z nějakých důvodů zhotovit, lze úspěšně zaizolovat foukanými čedičovými izolacemi.

Doporučujeme zvýšit obezřetnost při zateplování lehkých sádrokartonových stropů. Čedičové izolace mívají relativně vysokou objemovou hmotnost a při aplikaci vrstev 30 cm a vyšších už může dojít k přetížení sádrokartonových stropů. Řešením je použít místo parotěsné fólie, která bývá součástí skladby sádrokartonového stropu OSB desky s parotěsnou funkcí. Pak lze bez obav foukat i čedičové izolace bez omezení, protože OSB deska unese podstatně vyšší zátěž, než parotěsná fólie a sádrokarton.
Technické listy
- PAROC BLT 9
Minerální skelné izolace – hlavní výrobní surovina je křemen, tedy nerost. Křemen je hlavní součást při výrobě běžného a užitkového skla, proto se těmto izolacím také říká sklené. Dnes se pro velké množství skelných izolací může využít i odpadní sklo. Jsou lehčí než čedičové. Izolují se s nimi především stěny, stropy, střechy. Jsou velmi prodyšné a nehořlavé. Některé neobsahují vůbec žádné chemické přísady – barviva, pojiva a jiné vylepšováky.
Minerální skelné izolace

Minerální skelné izolace se vyrábí stejným postupem jako čedičové. Pouze se taví při nižších teplotách, a to okolo 800 °C. Jinak výrobní proces je totožný, tak jej zde nebude opakovat. Místo toho se podíváme na zajímavost. Skelné izolace můžeme rozdělit na izolace, které neobsahují žádná barviva, pojiva ani jiné příměsi a na ty, které je obsahují. Ty izolanty, které neobsahují vůbec žádné příměsi se nazývají panenské izolace. Vyrábí se tak, že z rozvlákňovacího prostoru výrobní linky, tedy toho místa, kde vyráběné dlouhé vlákno, je toto vlákno přesměrováno jinam, než na výrobu desek a rolí. Po odbočení se už dlouhé vlákno pouze upravuje na požadovanou délku pro foukání a ošetří se silikonovým olejem v objemu do 1%! Pak už se pouze zabalí a jede k nám do poctivých izolací, abychom Vám ho nafoukali. To je jeden způsob výroby minerálních skelných izolací. Druhý a velmi častý způsob výroby je využití již vyrobených desek nebo rolí nebo jejich odřezků pro druhotné zpracování za účelem aplikace foukanou technologií. Z toho vyplývá, že většina minerální izolací vyrobených z desek, nebo rolí obsahuje více příměsí. A je to logické. Protože když chceme, aby izolační role nebo deska držela pohromadě, tak musí být nějakým způsobem slisovaná a spojená. Většinou se k tomu používají různá lepidla a pod určitým tlakem a teplotou dojde ke spojení jednotlivých vláken, která tak jako u panenské izolace vyjede z rozvlákňovacího prostoru výrobní linky a která zaručí výslednou podobu finálního výrobku. No ale to není vše, co se do izolačních rolí a desek přidává. Minerální skelné rolované a deskové izolace se velmi často i obarvují. Takže na trhu máme žluté, hnědé, ale i růžové izolace. No a pokud jsme si řekli, že se granuláty pro foukané technologie vyrábí i z těchto rolí, desek a jejich odřezků, tak je i logické, že se tyto izolace, určené pro foukání, často odlišují nejenom technickými parametry, ale i barvou. Pouze panenské minerální skelné vlákno bývá bílé. Tak jako Supafil loft. A už jsme zase u něj. Není Supafil loft náhodou nejlepší izolací v Evropě? Asi se nad tím budeme muset trochu zamyslet.
Technické listy
A kam se foukané minerální skelné izolace hodí? Prakticky všude. Lze je použít pro foukání dutin střech, stropů i stěn. Velkou oblibu si získali především pro foukání na lehké sádrokartonové stropy. Protože jsou velmi lehké a při tom skvělé izolují, a proto je můžeme na sádrokartonové stropy s parotěsnou fólií foukat i při vysokých vrstvách. I ve vrstvách nad 50 cm nehrozí přetížení sádrokartonového stropu. Obzvláště, použijeme-li izolační materiály z panenského vlákna, které bývají nejlehčí. Poctivá izolace nepřetěžuje stropní konstrukce.
Technické listy
Celulózové (papírové) izolace – se vyrábí z papíru. Vstupní surovinou je sběrový papír, který se tímto způsobem recykluje. Papír se strojově rozmělní na celulózová vlákna a obohatí o příměsi, které brání hoření a napadení biologickými škůdci. Foukanou celulózovou izolací běžně zateplujeme konstrukce stropů, střech a stěn.
Celulózové (papírové) izolace

Jak už název celulózová izolace napovídá a jak všichni víme ze školy, tak papír se vyrábí ze dřeva a dřevo je tvořeno mimo jiné i celulózou. Proto celulózová izolace. A je to právě celulóza a dřevo, které daly izolaci jednu vynikající vlastnost a tou je měrná kapacita tepla. Tento parametr je cca 2-3x vyšší než u minerálních izolací. Čím vyšší hodnota měrné kapacity tepla uvedené v technickém listu, tím lépe dokáže daná izolace v sobě akumulovat teplo.

Ideální vlastnost izolace v létě proti přehřívání. Tepelně izolační vlastnosti, tedy λ (lambdu) součinitel tepelné vodivosti, má celulózová izolace srovnatelné jako minerální izolace. A právě měrná kapacita tepla předurčuje celulózové izolace k použití v některých konstrukcích, ve kterých tato vlastnost plně vynikne. Jde o zateplení dutin střech tedy podkrovních místností, které by se jinak v letních vedrech mohly snadněji přehřívat anebo se celulózová izolace výborně hodí do dutin stěn dřevostaveb, ve kterých vylepšuje tepelnou akumulační vlastnost dřevostaveb.

Těchto výborných vlastností celulózových izolací využijete pouze za jednoho předpokladu. A tím je nafoukání izolace v dostatečné hustotě, tedy ve vysoké objemové hmotnosti, dle technického listu a doporučení výrobce. Čím hustší vrstva, tím lepších hodnot lze dosáhnout. Celulózová izolace je poměrně těžká, a tak není úplně ideálním izolantem, který bychom Vám doporučili při izolování lehkého sádrokartonového stropu s parotěsnou fólií např. do příhradového vazníku s běžným rastrováním a ve vrstvě 40 cm a více. Při těchto vrstvách už hrozí poškození sádrokartonového stropu, podobně jako u čedičových izolací. Řešením je místo parotěsné fólie vytvořit parotěsnou rovinu z OSB desek přelepených ve spojích speciální páskou.

Velkou předností celulózových izolací je ona již zmiňovaná vysoká měrná kapacita tepla, takže Vám je velmi doporučujeme použít právě do dutin šikmých střech v podkrovním místnostech nebo do dutin dřevostaveb. Zde s nimi budete maximálně spokojeni a tepelný komfort v podkroví bude v i v těch největších vedrech k nezaplacení. Poctivá izolace umí izolovat i proti vedru.
Technické listy
- Thermofloc F
Dřevovláknité izolace – zjednodušeně řečeno se vyrábí ze dřeva. Používají se pro izolaci stěn, stropů a střech především v dřevostavbách. Aktivně pracují s vlhkostí – dýchají. Tak jako celulózové izolace umí dobře izolovat proti letním vedrům.
Dřevovláknité izolace

Dřevovláknité izolace jsou izolace, které si nachází díky narůstající oblibě dřevostaveb, čím dal větší místo na trhu s foukanými izolacemi. Dřevovláknitá izolace se vyrábí, jak už název napovídá ze dřeva. Přesněji řečeno, vstupní surovinou je stejný materiál, jako je pro výrobu lisovaných dřevovláknitých desek, tedy jemná dřevěná vlákna. Jde tedy o přírodní obnovitelný materiál.

Foukaná dřevovláknitá izolace je skvělým pomocníkem a izolantem právě v dutinách stěn a střech dřevostaveb. Mají velmi podobné vlastnosti jako celulózové izolace. Obrovskou výhodou těchto materiálů je především jejich schopnost aktivně pracovat s vlhkostí. Proto jsou vhodné do difúzně otevřených konstrukcí. Dalším bonusem je více než dvojnásobná hodnota měrné tepelné kapacity oproti minerálním nebo chemicky vyráběným izolacím. V praxi to může znamenat, že v případě použití dřevovláknité izolace nedojde k rychlému přehřívání podkroví v horkých dnech.

Dřevovláknitá foukaná izolace je prakticky čisté dřevěné vlákno, které si zachovává původní vlastnosti dřeva jako je trvanlivost, houževnatost a stabilita. Objemová hmotnost v konstrukcích se pohybuje v rozmezí 32-45 kg/m3 v závislosti na typu konstrukce. Foukanou dřevovláknitou izolací běžně zateplujeme konstrukce stropů, střech a stěn. Velmi efektivní je zejména při zateplení mezi příhradové vazníky střešních konstrukcí, kde vyplní každý detail a vytvoří celistvou izolační vrstvu.

Foukané dřevovláknité izolace se zvyšujícím podílem dřevostaveb na celkovém množství postavených domů se bude čím dál tím více dařit a my jsme na to připraveni. Dřevovláknité izolace máme v naší standardní nabídce, máme foukací stroje, které umí dřevovláknité izolace aplikovat, což není úplně jednoduché dosáhnout požadovaných hodnot uvedených v technických listech. Do dřevostaveb doporučujeme foukanou dřevovláknitou izolaci od poctivé izolace.
Technické listy
- Steicozell
Polystyrénové izolace – speciální polystyrénové kuličky, které se používají především do velmi specializovaných konstrukcí. Využijete je tam kde je vyšší vlhkost, kterou zvládají dokonale. Třeba při izolovaní podlah starších chalup. Nebo při izolování dutin ve stěnách starších domů.
Polystyrénové izolace

Na konec jsme si nechali specialitku. Speciální polystyrénové kuličky s grafitovou úpravou, určené pro foukanou technologii, jsou izolačním materiálem, který není a asi nikdy nebude úplně tím nejpoužívanějším, protože je úzce specializovaným. Tam, kde by jiné druhy izolací selhaly, jsou speciální polystyrénové kuličky jako dělané. Jejich velikost 4 – 6 mm v průměru je předurčuje pro použití i pro ty nejmenší dutiny. Jsou určeny pro aplikace do míst a do konstrukcí, ve kterých může být vyšší vlhkost, například podlahy starých domů, ve kterých není možné dodatečně vyhotovit hydroizolaci. Zrovna tak s nimi lze izolovat skryté a zapomenuté dutiny, které se objevily při rekonstrukci starých domů například ve stěnách, po zazděných oknech, předstěnách, nebo dutin mezi dvěma stavbami apod. a chceme zabránit vlhnutí stěn.

Grafitové polystyrénové kuličky mají prakticky stejnou objemovou hmotnost při jakékoliv vrstvě izolace, jsou nesléhavé ani při nejvyšších vrstvách, a proto je lze s úspěchem a s dlouhodobou životností využít při izolování vysokých, ale úzkých dutin, které nelze izolovat jinou technologií, například z důvodu nemožnosti přístupu do izolovaného prostoru s využitím jiné izolační technologie, například kontaktního zateplovacího systému, protože by se do úzké dutiny žádný pracovník nevešel apod. Díky těmto jedinečným vlastnostem jsou ovšem i úzce specializované, což z nich činí mezi foukanými izolačními materiály tak trochu exoty. No a čím míně se foukají, tím jejich spotřeba menší. Ovšem my v poctivých izolacích grafitové polystyrénové kuličky foukáme a pracujeme s nimi, protože známe jejich přednosti.
Technické listy
- Climastyren
Stříkané polyuretanové pěny – stříkané polyuretanové pěny mají oproti foukaným izolacím podstatně horší vlastnosti z pohledu difúzního faktoru, tedy hůře (pomaleji) jimi prostupuje případná vlhkost.

Stříkané polyuretanové pěny

Poctivá izolace vítězí i nad zdánlivě na první pohled líbivými technologiemi, jakou je například technologie stříkaných polyuretanových pěn. Pokud se ale bedlivě začteme do technický listů stříkaných polyuretanových pěn, tak zjistíme, že vychvalované vlastnosti pěn jsou pouze vychvalováním, nezakládajícím se na informacích, uvedených v technických listech. Polyuretanové pěny, používané pro zateplení stropů, jsou měkké pěny, které mají úplně stejné tepelně izolační vlastnosti jako izolace, používané pro foukané technologie.

Musí tedy být aplikované ve stejné vrstvě, jako foukané izolace! Stříkané polyuretanové pěny mají oproti foukaným izolacím podstatně horší vlastnosti z pohledu difúzního faktoru, tedy hůře (pomaleji) jimi prostupuje případná vlhkost. Takže aplikovat je bez parotěsné fólie je čirý hazard pro konstrukci střechy. Hrozí její poškození a degradace. Pěny mají podstatně horší protipožární vlastnosti než některé foukané izolační materiály, např, minerální. A cena? Pěny jsou i dvojnásobně dražší než poctivá foukaná izolace. Na rodinném domě se zastavěnou plochou 150 – 200 m2 se jedná o rozdíly v ceně v řádů desetitisíců a někdy je rozdíl vyšší než 100 000 Kč, a to za izolaci, která je dle jejich vlastních technických listů ve většině vlastnostech horší než většina materiálů, používaných pro foukané poctivé izolace. No ale každý z nás je strůjcem svého štěstí a každý z nás se musí rozhodnout, jaký izolační materiál použije pro svůj dům.