Sanace a ochrana dřevěných krovů

Sanace krovů a ochrana krovů

Likvidace červotoče, tesaříka a dřevokazných hub. Hloubková tlaková injektáž, povrchová sanace a dlouhodobá ochrana dřevěných konstrukcí.

Objevili jste v krovu dírky, piliny, chodbičky, měkké nebo rozpadající se dřevo? Cítíte na půdě zatuchlinu nebo máte podezření na zvýšenou vlhkost? Provedeme odbornou kontrolu krovu, zjistíme příčinu napadení a navrhneme vhodný způsob sanace.

Napadený krov se sám nezastaví

Dřevokazný hmyz a houby mohou ve dřevě pracovat dlouhé roky, aniž byste si problému všimli. Viditelný výletový otvor nebo drobné piliny mohou být pouze vnějším projevem mnohem rozsáhlejšího napadení uvnitř trámu.

Neřešíme pouze následky. Hledáme také příčinu problému – zejména zatékání, kondenzaci nebo nedostatečné odvětrání krovu.

Ochrana dřevěného krovu – srdce střechy – před hmyzem, houbami a vlhkostí

Každá budova má střechu. Střecha je symbolem domova. Mít střechu nad hlavou je symbolem bezpečí a pohodlí. Střech máme celou řadu typů. Mohou být sedlové, valbové, polovalbové, pultové a mnoho dalších.

Co má většina střech společného, je dřevo. Dřevo je základní stavební prvek většiny střech. Je dostupné, lehce opracovatelné v porovnání s jinými materiály i relativně levné. Není proto divu, že většina krovů, ať už z masivních trámů nebo lehkých sbíjených vazníků, je ze dřeva.

Kvalitní dřevěný krov může vydržet po mnoho generací, pokud je o něj dobře postaráno a pokud dřevěné prvky krovu nejsou napadeny dřevokaznými škůdci. Dřevo je organický materiál, který je zdrojem živin pro mnoho dřevokazných škůdců. Pokud je o dřevěný krov dobře postaráno, žádní škůdci se do vaší střechy nepustí.

Nestačí krov pouze postříkat chemií. Pokud neodstraníme příčinu zvýšené vlhkosti, problém se může vrátit.

Jak poznat napadený krov

Zpozorněte zejména, pokud objevíte:

• malé nebo větší otvory v trámech,
• jemné piliny nebo dřevní prach pod trámy,
• chodbičky a narušený povrch dřeva,
• měkké, křehké nebo rozpadající se části krovu,
• tmavnutí nebo kostkovité rozpady dřeva,
• plodnice nebo podhoubí,
• zatuchlý či houbový zápach,
• dlouhodobě zvýšenou vlhkost na půdě,
• známky zatékání nebo kondenzace,
• napadení starších dřevěných prvků.

Nejste si jistí? Pošlete nám fotografie nebo si objednejte kontrolu krovu. Rozsah napadení totiž nemusí odpovídat tomu, co je vidět na povrchu.

Nepřítel číslo 1 – vlhkost

Vlhkost je zdrojem problémů s dřevěnými částmi krovu. Všichni si asi dokážeme představit, že do střechy zatéká kvůli poškození střešní krytiny nebo kvůli nějaké další závadě na střeše. Jenomže neméně nebezpečným zdrojem vlhkosti je kondenzace vodních par a nemožnost odvětrání vzniklého kondenzátu.

Proto je nezbytné mít střechu, do které nezatéká, a zároveň střechu, která správně odvětrává. Pokud se zvýšená vlhkost dlouhodobě neřeší, výrazně roste riziko napadení krovu dřevokazným hmyzem a houbami.

Nejčastějšími dřevokaznými škůdci, kteří napadají dřevěné konstrukce, jsou dřevokazný hmyz a dřevokazné houby.

Dřevokazný hmyz – problém se ukrývá uvnitř trámu

Mnoho lidí si myslí, že dřevo poškozují dospělí brouci. Ve skutečnosti jsou hlavním problémem larvy, které mohou uvnitř dřeva žít a vytvářet chodbičky několik let.

Napadení proto může dlouhou dobu probíhat skrytě.

Velká část lidí si myslí, že dřevo žerou brouci, jenomže to je velký omyl. Brouk je poslední vývojové stádium hmyzu, které má jediný úkol – naklást vajíčka a založit novou generaci. Samotný brouk žije pouze několik dní a nemá tak silná kusadla, aby dokázal požírat a trávit dřevo.

Co tedy požírá naše střechy? Jsou to larvy brouků, lidově řečeno červi, kteří dokáží požírat a trávit dřevo. Larvy dřevokazného hmyzu navíc žijí několik let, než se z nich stane brouk.

Mezi larvou a samotným broukem je další vývojové stádium hmyzu a tím je kukla. Larva se zakuklí a po dobu několika týdnů se z ní tvoří brouk, který následně vyleze z výletového otvoru a hledá místo, kam by nakladl vajíčka pro novou generaci larev.

Vajíčko je poslední, respektive první vývojové stádium hmyzu. Tím máme ucelený životní cyklus dřevokazného hmyzu – vajíčko, larva, kukla a brouk.

Každý živý tvor potřebuje k životu vodu, a to včetně dřevokazného hmyzu. Teď už víme, že dřevo našeho krovu žere larva. Kde bere ke svému životu vodu? Ze své potravy, kterou je vlhké dřevo. Tedy vlhký krov.

Pokud nám do střechy zatéká nebo v ní kondenzuje vlhkost, která se neodvětrává, vytváříme ideální podmínky pro napadení. V první řadě je tedy potřeba odstranit zdroj vlhkosti a ruku v ruce s tím řešit likvidaci dřevokazného hmyzu.

Jaký hmyz můžeme na našich půdách potkat? V českých podmínkách se nejčastěji setkáváme s následujícími druhy.

Tesařík krovový

Typické znaky

• výletový otvor přibližně 5–10 mm,
• napadá především jehličnaté dřevo,
• larva může ve dřevě žít několik let,
• poškození může probíhat hluboko uvnitř trámu.

Jedná se o nejznámějšího a nenápadného likvidátora dřevěných konstrukcí střech. Larvy tesaříka žijí 3–10 let a jsou dlouhé cca 30 mm. Žijí v masivu trámu a po dobu jejich životního cyklu o nich nemusíme vůbec vědět.

Po dobu svého života se živí dřevem naší střechy. Vyžírají uvnitř trámů dlouhé chodby a až na konci svého životního cyklu těsně před zakuklením si prokoušou cestu k povrchu trámu. Larva zůstává pod povrchem trámu cca 1 mm a připraví si komůrku pro zakuklení.

Dospělec tesaříka nemá tak silné čelisti, aby se po vylíhnutí prokousal skrze masivní dřevo z trámu na svobodu. Tenkou vrstvu, která dělí komůrku od okolního prostředí, dospělec poměrně snadno odstraní a tím si vytvoří výletový otvor.

Výletový otvor má průměr 5–10 mm. Dospělý brouk žije 2–4 týdny, je dlouhý cca 8–20 mm a po tuto dobu nepřijímá téměř žádnou potravu. Jeho jedinou starostí je spářit se a naklást vajíčka pro založení nové generace.

Jeden tesařík naklade cca 200–300 vajíček. Svá vajíčka klade do skulin, prasklin a spojů v dřevěných konstrukcích. Po 2–3 týdnech od nakladení vajíček se vylíhnou malé larvy, které se ihned pouští do další destrukce střechy a celý cyklus se opakuje. Tesařík napadá jehličnaté dřevo s obsahem vlhkosti od 20 %.

Červotoč proužkovaný

Typické znaky

• drobné otvory přibližně 1–2 mm,
• napadá jehličnaté i listnaté dřevo,
• může napadat i nábytek a další dřevěné prvky,
• larvy mohou ve dřevě žít několik let.

Patří mezi nejnebezpečnější požírače střech a nejenom jich. Larvy červotoče jsou nebezpečnější oproti tesaříkovi v tom, že požírají nejen jehličnaté dřevo, ale i listnaté.

Jestliže tesařík potřebuje vlhkost dřeva minimálně 20 %, červotoči stačí vlhkost 10–12 %. Červotoč tedy napadá sušší dřevo než tesařík. Může se pustit i do starších skříní, židlí, rámů obrazů apod.

Larvy červotoče žijí 2–3 roky a jsou 4–7 mm dlouhé. Výletové otvory červotoče mají průměr 1–2 mm. Než se z larvy červotoče stane dospělý brouk, zakuklí se. Červotoč si komůrku pro kuklu buduje podobně jako tesařík těsně pod povrchem napadeného dřeva.

Po vykuklení vylétá brouk o velikosti 3–4 mm, který žije cca jeden měsíc. Stejně jako tesařík prakticky nepřijímá potravu a snaží se co nejrychleji spářit a naklást vajíčka pro novou generaci. Množství vajíček nakladených jedním broukem se pohybuje mezi 20–50 kusy. Po 2–3 týdnech se vylíhnou malé larvy, které se ihned pustí do požírání dřeva.

Dřevokazné houby mohou vážně poškodit nosnost krovu

Houby potřebují k životu vysokou vlhkost, většinou nad 20 %. Pokud není půda větraná, jedná se o ideální živnou půdu pro růst dřevokazných hub.

Dřevomorka domácí

Patří mezi nejnebezpečnější dřevokazné houby v budovách. Napadá dřevo a postupně narušuje jeho strukturu a pevnost. Nebezpečná je také tím, že se může šířit skrytě a napadení nemusí být na první pohled patrné.

Postrach každého stavaře. Tato houba je extrémně agresivní. Dokáže rozkládat celulózu ve dřevě na lignin tak rychle, že trám ztratí nosnost během několika měsíců. Navíc dokáže svými provazci – podhoubím – prorůst i přes cihlové zdi a beton.

Jakmile najde suché dřevo, sama si jej navlhčí, aby jej lépe strávila. Výsledkem může být rozsáhlá destrukce dřevěných částí střechy.

Dřevomorku poznáte mimo jiné podle houbového zápachu nebo zatuchliny. Plodnice jsou velké, polštářovité útvary s bílým okrajem a rezavě hnědým vnitřkem. Můžete také nalézt provazcovité útvary vedoucí po zdi nebo trámech.

Nebezpečnost dřevomorky spočívá v tom, že vizuálně může být střecha zdánlivě v pořádku, zatímco uvnitř mohou být dřevěné prvky již významně poškozené.

Koniofora sklepní – poprašná

Po dřevomorce se jedná o druhou nejnebezpečnější dřevokaznou houbu v České republice. Způsobuje takzvanou hnědou hnilobu dřeva. Trámy pod jejím vlivem tmavnou, křehnou a kostkovitě se rozpadají.

Vyžaduje trvale vysokou vlhkost 50–60 %, často se objevuje v místech, kde krov dosedá na vlhké obvodové zdivo nebo v krovech, do kterých zatéká. Vyskytuje se ve sklepech, kůlnách a podlahách, které nejsou chráněné před zemní vlhkostí.

Pokud nemá optimální podmínky k růstu, nehyne, ale pouze čeká na svou příležitost v podobě ideálních teplot a vlhkosti. Roste při teplotě pouhých 3 °C. Ideální teplota pro růst je 23–24 °C. Zvládne bez potíží ale i 40 °C.

Koniofora sklepní vytváří ideální podmínky pro růst dřevomorky domácí, a proto se velmi často vyskytují společně.

Jak poznat napadení krovu?

Můžete sami pouhým pohledem zjistit, zda máte na půdě problém či nikoliv. Jistotu ovšem získáte kontrolou odborníka se zkušenostmi s likvidací i preventivními zásahy proti dřevokazným škůdcům.

Je bezpodmínečně nutné odstranit také příčinu napadení. Proto nám zavolejte a my vám rádi zdarma a nezávazně předložíme soubor opatření ke zdravé a funkční střeše.

Jak probíhá sanace krovu

1. Prohlídka a zjištění rozsahu napadení

Nejdříve zjistíme stav dřevěných konstrukcí, rozsah napadení a především jeho příčinu. Podle výsledku navrhneme vhodný postup sanace.

Pokud při prohlídce objektu zjistíme napadení dřevěných částí krovu, není důvod k panice. Sanace je sice náročná, ale při dodržení všech kroků a správných postupů vysoce účinná.

2. Odstranění příčiny

Bez odstranění příčiny vzniku vyšší vlhkosti dřevěných konstrukcí krovu střechy se žádná sanace nepovede. Proto je nutné odstranit jednak zatékání střešní krytinou a zároveň zajistit odvětrání nadbytečné vlhkosti v půdním prostoru.

Sanovat krov bez odstranění příčiny zvýšené vlhkosti považujeme za neúplné řešení.

3. Mechanické očištění krovu

Konstrukce krovu bývá velmi zaprášená nebo jinak znečištěná. Je bezpodmínečně nutné povrch očistit a zbavit prachu.

Dále je nutné napadenou část trámu otesat nebo obrousit až na zdravou část trámu. Veškerý prach a piliny je nutné odstranit, aby nebránily pronikání účinné látky do dřeva.

Odstraněný materiál bezpečně zlikvidujeme způsobem odpovídajícím charakteru napadení a použitému technologickému postupu. Jedná se o preventivní zásah proti šíření vajíček, larev nebo výtrusů hub dále do okolí a nechtěnému přenosu zárodků dřevokazných škůdců na jiné stavby.

4. Kontrola nosnosti a oprava poškozených částí

Pokud dřevokazný hmyz nebo dřevokazná houba způsobily větší destrukci dřevěné konstrukce krovu, je nutné oslabené části krovu buď zesílit vhodnými příložkami, nebo poškozené části krovu nahradit novými. Naprostou samozřejmostí je použití zdravého dřeva.

5. Hloubková tlaková injektáž

Tlaková injektáž – účinná látka se dostane hluboko do trámu.

Samotný povrchový postřik nemusí zasáhnout larvy ukryté hluboko uvnitř dřeva. Proto při aktivním napadení používáme tlakovou injektáž.

Do napadeného dřeva jsou vytvořeny otvory, do kterých se instalují speciální injektážní pakry. Přes ně je účinná látka pod tlakem aplikována do vnitřní struktury dřeva a chodbiček vytvořených larvami.

Jedná se o hloubkovou likvidaci larev dřevokazného hmyzu. Povrchová sanace nezlikviduje larvy žeroucí dřevo uvnitř trámu. Pro tlakovou injektáž navrtáme otvory v napadených trámech.

Do otvoru vložíme speciální hmoždinky – pakry – které zajistí ideální rozptýlení tlakově vstřikované tekutiny s účinnou látkou do celého tělesa trámu a především do všech chodbiček s larvami dřevokazného hmyzu.

Účinná látka tímto způsobem zlikviduje larvy během několika hodin. Množství navrtaných otvorů je závislé na kvalitě dřeva a rozsahu napadení. Navrtané otvory je možné zaslepit zátkou v barvě dřeva.

Tlaková injektáž je velmi účinná metoda s okamžitým likvidačním efektem proti dřevokazným škůdcům.

6. Povrchová sanace a dlouhodobá ochrana

Posledním krokem je plošné ošetření nástřikem roztoku s účinnou látkou krovu a dalších dřevěných částí střechy a půdy – laťování, prkenného střešního záklopu, dřevěné podlahy půdy apod.

Plošný nástřik zničí zbylé spóry hub nebo vajíčka hmyzu a vytvoří ochrannou bariéru před dalším napadením.

Účinná látka zůstává obsažena v povrchové vrstvě dřevěných konstrukcí dlouhodobě až 50 let. Pokud by se po tuto dobu pokusila čerstvě vylíhnutá larva dřevokazného hmyzu prokousat do hloubky trámu, pozře účinnou látku obsaženou v povrchové vrstvě dřeva a během několika hodin uhyne.

Tímto principem je krov dlouhodobě chráněn před dalším napadením.

Preventivní ochrana krovu

Nyní jste ve fázi, kdy máte krov zbavený dřevokazných škůdců a příčina vlhkosti je odstraněná. Nezbývá tedy nic jiného než pravidelně kontrolovat stav krovu a střechy.

Kontrolu doporučujeme provádět jednou za rok. Projděte celou půdu. Zaměřte se na místa, kudy by mohlo zatékat. Zkontrolujte systém odvětrání půdy a hledejte případné piliny od larev dřevokazného hmyzu.

Nebo svěřte revizi půdy nám.

Proč sanaci krovu neodkládat

Napadení dřevokazným hmyzem nebo houbami není pouze estetický problém. Larvy mohou poškozovat vnitřní strukturu trámů několik let a dřevokazné houby mohou postupně snižovat jejich pevnost.

Čím dříve se zjistí skutečný rozsah napadení, tím větší je šance zachovat původní konstrukci a vyhnout se rozsáhlejší výměně poškozených prvků.

Kdy má kontrola a ošetření krovu smysl

Nejen při viditelném napadení.

Kontrolu krovu doporučujeme také:

• před zateplením střechy nebo stropu,
• při rekonstrukci staršího domu,
• po dlouhodobém zatékání do střechy,
• pokud byla půda dlouhodobě špatně odvětraná,
• před zakrytím dřevěné konstrukce,
• při koupi starší nemovitosti,
• pokud se na půdě objeví neobvyklý zápach, piliny nebo otvory ve dřevě.

Chystáte zateplení půdy?

Stav krovu je vhodné prověřit ještě před zakrytím nebo zateplením konstrukce. Pokud je dřevo napadené nebo je v konstrukci problém s vlhkostí, je výrazně jednodušší jej řešit před realizací nové izolace.