Parotěsná rovina stropu – ano nebo ne?

Parotěsná rovina stropu – ano nebo ne?

V tématu parotěsných rovin se zaměříme na vysvětlení problematiky funkčnosti tepelné izolace a zkusíme obecně - laicky popsat, co se děje.

Nezáleží na tom, zda chceme instalovat rolovanou, deskovou, pěnovou, nebo foukanou izolaci. Pokud se tedy bavíme o čedičové, skelné, celulozové, dřevovláknité izolaci, nebo o stříkané měkké PUR pěně, vždy se jedná o izolace prodyšné, tudíž jim musíme zajistit ideální prostředí = suché prostředí.

U novostaveb odpadá problém s řešením parotěsných rovin obecně, protože každá nová stavba má v projektu jasně definováno, kde má parotěsná rovina být a jaký zvolit typ a postup prací. U starších domů je to vždy na konkrétním technickém posouzení podle toho, jaká část stropu /střechy se bude zateplovat a zda je vůbec možné zateplení  provést , když je folie poškozená, nebo chybí úplně.

Obecně lze říci, že parotěsné roviny jsou důležité. Starší rodinné domy téměř výhradně tyto roviny postrádají.  Parotěsnou rovinou se může myslet parotěsná folie, lepenka, OSB desky, někdy i polystyren, pokud jsou dílce na těsno k sobě.

Vlhkost zatěžuje izolaci

Je žádoucí, pokud je to technicky možné, parotěs pod izolaci umístit. Proč?  Každý od izolace chce, aby mu izolovala. Proto do zateplení investuje své peníze. A očekává, že izolace splní účel. Bude izolovat, bude mu doma teplo. Problém nastává, když pod izolací není tato těsná folie, která nám brání, aby do izolace pronikala z interiéru vlhkost. Samozřejmě, že do izolační vrstvy proniká teplý vzduch. Nicméně je zásadní, aby byl suchý.  Je to logické. Když je teplý vzduch nasycen určitým množstvím vlhkosti (zejména z kuchyně, ložnice, koupelny), vlhkost zatěžuje izolaci a snižuje její funkčnost zrovna v době, kdy ji nejvíce potřebujete. Od podzimu do jara. Dobře víme, že vlhký svetr nás také nezahřeje. No a protože je na vnějším povrchu izolace už zima, nebo mrzne, teplý vzduch se ve vrstvě izolace ochlazuje, což je v pořádku, ale vodní pára se mění v kapky. Tomuto jevu se říká kondenzace vodních par. A to je pro izolaci problém. Zhoršuje se funkčnost izolace  a může to mít fatální vliv na dřevěnou konstrukce krovu (stropu).

Pak se  technik od Poctivé izolace musí zaměřit na to, co se stane, pokud pod budoucí izolací chybí folie, nebo neprodyšný deskový záklop, nebo je folie poškozená. Jaká je další skladba stropu/krovu nad izolací. Co se stane, když izolace bude v určitém období roku lehce vlhká a jaké má šance na vyvětrání ven, např. když na střechu bude svítit slunce, nebo je půda dobře větraná, když se izolace fouká na strop vodorovně. Toto je už na posouzení každého domu individuálně. Někdy stačí jen zajistit dostatečné provětrávání prostoru nad izolací, ničím ji nezaklápět, prostě nechat dýchat.

Ještě tu je opačný případ. Zejména u stávajících podkroví. Máte podkrovní místnosti a starší RD? Řešíte zateplení mezi krovy? Pak se musíme ptát nejen na to, zda nad sádrokartonem ( palubkami, heraklitem) je parotěsná folie, ale také na to, jaká je skladba střechy NAD budoucí izolací. Máte tašky a kontralatě? (latě kladené od hřebene k okapu). To je první dobrá známka toho, že se šikmina dá zateplit. Máte celoplošné bednění a na něm lepenku, nebo plechovou střechu, lepenkové šindele, eternit? Lepenka a jí podobné materiály, nebo plech jsou voděodolné materiály, které nám nepustí déšť ze střechy dovnitř. Ale když si představíte, že nad stropem nemáte parotěsnou folii a nad izolací bude rovnou neprodyšná krytina, pak tato vlhkost, která se z interiéru do izolace dostane, nemá kam vyvětrat. Střecha ji nepustí. A vlhkost zůstává opět v izolaci. A zároveň pak tuto vlhkost nasávají i dřevěné konstrukce krovu a to je třeba vzít zvlášť v potaz. Opět se okrajově vrátíme k novostavbám. Zde problém odpadá i při instalaci celoplošně neprodyšných střešních materiálů, protože se nyní musí udělat dvojité bednění. Jedno se bude dotýkat izolace – nutno zhotovit z podstřešní difuzní folie (která „dýcháů, nebo prken, nikoli z OSB desek. P pak následuje větraná mezera nad krovem a pak další bednění, nebo folie a krytina. Tato větraná mezera zajistí odvod vlhkosti z izolace a je jedno, že nová krytina je např. falcovaný plech, který je dnes pro novostavby typický.

Výjimkou zde mohou být nízké střechy, tzv. ploché, nebo pultové. Typickým příkladem jsou stavby ze 70.-80.let, patrové, často řadové. Mezi stropem v 2. patře a střechou bývá průlezná malá dutina, vhodná pro doizolování. Např. se starou slabou izolací, nebo škvárou. Protože se zde nedá udělat parotěsná rovina (dutina je často jen s obtížemi průlezná), volíme efektivní  systém odvětrání střechy.

Na technicích z Poctivé izolace je posoudit stav před zaizolováním a co se stane s konstrukcí po zateplení, navrhnout správný typ foukané izolace nejenom s ohledem na tepelný komfort, ale u podkroví i s ohledem na riziko přehřívání v létě a případně doporučit, jak vše provést, aby výsledek přinesl kýžený efekt. Každá izolace Vám může zajistit výborný tepelný komfort, občas jí ale musíme pomoci k tomu, aby to dokázala po celý rok správně a efektivně. A to pomocí instalace parostěsných rovin. Zejména pak u dřevěných stropů, nebo šikmých střech v podkroví. 

Ve většině případů dokážeme najít řešení. Poptejte nás a my Vám nezávazně zkontrolujeme skladby a poradíme, navrhneme řešení, aby izolace byla funkční a Vám snižovala náklady, jak má.